Noční práce je dle § 78 odst. 1 písm. j) ZP práce konaná v noční době, noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou.
Zaměstnanec pracující v noci je dle § 78 odst. 1 písm. k) zaměstnanec, který odpracuje během noční doby (mezi 22. hod. a 6 hod.) nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období, uvedeném v § 94 odst. 1 ZP.
Noční práci upravuje § 94 ZP:
1) Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne.
2) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb v případech a za podmínek stanovených pro pracovnělékařské služby zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Úhrada poskytnutých zdravotních služeb nesmí být na zaměstnanci požadována.
3) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení.
4) Pracoviště, na kterém se pracuje v noci, je zaměstnavatel povinen vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.
Pracovnělékařskými prohlídkami dle § 9 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách, dále jen „vyhláška o PLS“), jsou:
a) vstupní prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci,
b) výstupní prohlídka a
c) lékařská prohlídka po skončení rizikové práce (dále jen „následná prohlídka“).
Zaměstnanec pracující v noci podléhá režimu vyhlášky o PLS a lhůtu pro periodickou prohlídku (dle výše uvedených pravidel) upravuje Příloha k vyhlášce č.79/2013 Sb. v části II., bod 10. Noční práce, a to 1x za 2 roky (dle § 11 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 79/2013 Sb.).
Řidiči, kteří mají řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě (zaměstnanci-řidiči), podléhají právní úpravě zákona o silničním provozu.
Podle § 87 zákona o silničním provozu podléhají pravidelným lékařským prohlídkám:
a) řidič vozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré nebo modré a červené barvy, případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení,
b) řidič, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě,
c) řidič, u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu,
d) držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E, pokud řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin vozidel,
e) držitel osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu.
Uvedení řidiči se musí podrobovat pravidelným periodickým prohlídkám:
- 1x za 2 roky do dovršení 50 let věku,
- 1x za rok po dovršení 50 let věku.
Interval lékařských prohlídek se stanovuje od poslední provedené lékařské prohlídky. Na základě výsledku pravidelné lékařské prohlídky, může posuzující lékař v odůvodněných případech, zejména s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu, určit termín další pravidelné lékařské prohlídky kratší, než jsou uvedené lhůty.
Pro zaměstnance-řidiče pracující v noci se lhůta pravidelné periodické prohlídky stanoví dle zákona o silničním provozu (viz. výše), a to 1x za 2 roky, pokud nedosáhli věku 50 let, po dovršení 50 let věku pak každoročně.
V Praze, dne 13. 3. 2023
Mgr. Kamila Pavelková, právní odd. OSD