Nařízení vlády o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech
Dne 1. 1. 2026 své účinnosti nabylo nařízení vlády o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo publikováno pod č. 322/2025 Sb.
Nově upravuje způsob a náležitosti evidence úrazů, ohlášení pracovního úrazu a zaslání záznamu o pracovním úrazu, členění pracovních úrazů a okruh orgánů a osob, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o pracovním úrazu.
V návaznosti na novelu zákoníku práce publikovanou v části třetí zákona č. 318/2025 Sb. nahradilo dosavadní právní úpravu prezentovanou nařízením vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. To je s účinností nové vyhlášky zrušeno, a to včetně své novely.
Důvodová zpráva vysvětluje, že nová právní úprava byla přijata v souvislosti s projektem Digitalizace agend Státního úřadu inspekce práce. Digitalizované procesy mají zaměstnavatelům a občanům umožnit komunikovat s úřadem primárně online. Veškeré změny mají odbourat nadměrnou administrativní zátěž zaměstnavatelů při komunikaci se státní správou, ale také usnadnit a urychlit proces zpracování hlášených úrazů Státnímu úřadu inspekce práce, popřípadě dalším subjektům.
Novela vyhlášky provádějící zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Dne 1. 1. 2026 své účinnosti nabyla vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byla publikována pod č. 458/2025 Sb.
Ministerstvo financí jí zaktualizovalo sazby příspěvku za nepojištěné doby, přesněji denní sazby příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti (tedy za neplnění povinnosti pojištění k jednotlivým kategoriím vozidel) vymezené v § 5 novelizované vyhlášky.
Dle důvodové zprávy již sazby v původní výši neodpovídaly vývoji na trhu ohledně výše pojistného pro jednotlivé kategorie vozidel, které se odvíjí od nákladů na pojistná plnění. Příspěvek za nepojištěné doby je totiž jedním ze zdrojů garančního fondu, ze kterého se hradí újmy způsobené mimo jiné právě vozidly, ke kterým nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
Stejně tak bylo nutné nově stanovit sazbu příspěvku pro druhy vozidel, jež byly na základě nového zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který transponoval příslušnou evropskou legislativu, zahrnuty pod definici vozidla a u nichž nebyla k sazbám pojistného na trhu prozatím dostupná data. Zde se má jednat o kategorii zejména malých elektrických vozidel, u kterých byla sazba určena přechodně s přihlédnutím k sazbě pojistného u motocyklů se zdvihovým objemem spalovacího motoru do 50 cm3.
Nařízení o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Dne 1. 1. 2026 své účinnosti nabylo nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady). Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo publikováno pod č. 466/2025 Sb.
Dle § 271u zákoníku práce vláda vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, upravuje podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, což se se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých.
Ministerstvo práce a sociálních věci uvádí, že jeho cílem bylo zvýšit průměrný výdělek před vznikem škody rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých (zvýšený podle předchozích právních předpisů), do kterého je poskytována předmětná náhrada podle zákoníku práce tak, aby se zvýšení projevilo ve fakticky poskytované částce, kterou poškození a pozůstalí budou pobírat, přičemž průměrný výdělek před vznikem škody se zvyšuje o 2,6 % a 240 Kč. To odpovídá zvýšení procentní a základní výměry důchodů od 1. 1. 2026 na základě nařízení č. 365/2025 Sb., přičemž takové zvýšení má zohledňovat také změny, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů tak, že i u zaměstnanců, kteří z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání pobírají náhradu za ztrátu na výdělku, nebo pozůstalých, kteří pobírají náhradu nákladů na výživu pozůstalých, dojde ke zvýšení fakticky pobírané částky.
Jak popisuje důvodová zpráva, bez zvýšení náhrad by u poškozených a pozůstalých nedošlo k reálnému zvýšení poskytovaných částek a naopak by u poškozených, kteří pobírají invalidní důchod, a pozůstalých, kteří pobírají pozůstalostní důchod, jeho zvýšením došlo ke snížení poskytované náhrady.
Novela nařízení stanovícího podmínky ochrany zdraví při práci
Dne 1. 1. 2026 (s výjimkou jednoho ze svých ustanovení) účinnosti nabylo nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo publikováno pod č. 473/2025 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví, které tuto relativně rozsáhlou novelu o více než dvou desítkách změnových bodů pro vládu připravilo, stručně přibližuje, že tak učinilo z důvodu nutnosti transponovat do českého vnitrostátního právního řádu dvojici evropských směrnic. Konkrétně jde o směrnici 2024/869, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES a směrnice Rady 98/24/ES, pokud jde o limitní hodnoty olova a jeho anorganických sloučenin a diisokyanátů, a dále o směrnici 2023/2668, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.
Důvodová zpráva pak podrobněji vysvětluje, že první z uvedených směrnic řeší opatření k regulaci a snížení expozice nebezpečným chemickým látkám diisokyanátům a olovu, reviduje stávající limitní hodnotu expozice na pracovišti a biologickou limitní hodnotu pro olovo. V případě diisokyanátů jsou poprvé v EU nově zavedeny hygienické limity pro jejich koncentraci v pracovním ovzduší. Byť Česká republika stanoveny hygienické limity měla, směrnicí jsou stanoveny limity přísnější. V případě olova je pak výrazně snižována hodnota hygienického limitu pro jeho koncentraci v pracovním ovzduší a zároveň je výrazně snižována biologická limitní hodnota pro koncentraci olova (plumbémie) v krvi pracovníků. Předmětná směrnice se má vztahovat na karcinogeny, mutageny a reprotoxické látky při práci.
Pokud jde o azbest, ochrana zaměstnanců před jeho expozicí je považována za klíčovou a vyžadující komplexní přístup. Druhou z uvedených směrnic je za účelem posílení ochrany zdraví pracovníků zavedena revidovaná limitní hodnota pro azbest, přičemž Česká republika musela k úpravě hygienického limitu pro pracovní ovzduší znamenající jeho zpřísnění samozřejmě také přistoupit. Novelizační nařízení má rovněž řešit oblast metod měření azbestu, stejně tak jako má být zohledněn požadavek povinnosti pro podniky, které budou odstraňování azbestu a s tím spojené demoliční práce provádět, své zaměstnance pravidelně proškolovat.
_