Zákony – PV OSD – ŘLP ČR, s.p.

Výše minimální mzdy, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, odměna za čekání mezi spoji od ledna 2026

Minimální mzda pro rok 2026 pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 22.400,- Kč (Sdělení MPSV č. 356/2025 Sb.).
Hodinová minimální mzda pro rok 2026 činí 134,40 Kč.
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí dle § 117 odst. 2 ZP minimálně 10 % minimální mzdy, tj. od ledna 2026 nejméně 13,44 Kč za hodinu, resp. nejméně 2.240 Kč za měsíc při 40hodinové stanovené týdenní pracovní době.
Odměna za čekání mezi spoji dle § 9a NV 589/2006 Sb. činí minimálně 1,25násobek minimální mzdy, tj. od ledna 2026 nejméně 168,- Kč za každou celou hodinu doby čekání mezi spoji.

Nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima
Dne 1. 10. 2025 své účinnosti nabylo nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo publikováno pod č. 361/2025 Sb.

Vláda jím v intencích § 9 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, stanovuje, že částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 4.860,- Kč. Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 4.470,- Kč, částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, pak činí měsíčně 4.040,- Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem, 3.490,- Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, 3.050,- Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku a 2.480,- Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku. Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 3.130,- Kč.

Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochranu v oblasti bydlení řeší v přechodném období v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.
Od 1. října 2025 ji řeší dávka státní sociální pomoci, a to složkou na bydlení.
Důvodová zpráva popisuje, že institut životního minima a existenčního minima je využíván zejména jako kritérium, ze kterého se vychází při stanovení nároku na příslušné sociální dávky, případně při výpočtu jejich výše, uplatňuje se však také například při stanovení výše nezabavitelné částky u exekucí a v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, ale i v řadě dalších situací. Vzhledem k jeho významu v systémech sociální ochrany by částky životního a existenčního minima měly být upravovány v souladu s vývojem příslušných spotřebitelských cen tak, aby jejich výše odpovídala nezbytným nákladům na výživu a ostatní základní osobní potřeby.

Své účinnosti nařízení pozbyde uplynutím dne 30. 4. 2026.*

*Cílem přijatého nařízení vlády je na základě § 9 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, k 1. říjnu 2025 částky životního a existenčního minima zachovat na současně platné úrovni až do 1. května 2026, tzn. do dne nabytí účinnosti zákona č. 152/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci, jenž zvyšuje částky životního minima pro některé osoby v domácnosti.
Sdělení o výši redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu v nemocenském pojištění
Dne 10. 10. 2025 bylo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv publikováno pod č. 397/2025 Sb. sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2026.

Sdělení o výši redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu v nemocenském pojištění
Dne 10. 10. 2025 bylo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv publikováno pod č. 397/2025 Sb. sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2026.
Ministerstvo práce a sociálních věcí tímto sdělením vydávaným každoročně dle § 22 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyhlásilo, že v roce 2026 bude činit výše:
1.redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu 1.633,- Kč,
2.redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu 2.449,- Kč,
3.redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu 4.897,- Kč.

Sdělení MPSV o výši částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění
Dne 10. 10. 2025 bylo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv publikováno pod č. 396/2025 Sb. sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění.
Ministerstvo práce a sociálních věcí jím v intencích § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyhlašuje, že od 1. 1. 2026 výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění činí 12.000,- Kč.
Zmíněný § 7a odst. 1 zákona o nemocenském pojištění přitom uvádí, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce ve výši aspoň 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. Přesnou výši této částky vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením, přičemž pro rok 2026 je tímto sdělením právě to publikované pod č. 396/2025 Sb.

V Praze, dne 17. 10. 2025
Zpracovala: Mgr. Kamila Pavelková, právní odd.
zdroj: právní prostor, MPSV, ÚP

Novela zákona o důchodovém pojištění

Dnem 1. 10. 2023 své účinnosti nabyl zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů byl publikován pod č. 270/2023 Sb.

Tato novela o více než dvou desítkách změnových bodů má představovat část reformních opatření, jež mají zabezpečit přiměřené důchody akcentující mezigenerační spravedlnost a přispět k zajištění dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému v rámci veřejných financí. Část, jež tato novela představuje, má reagovat na některé aspekty důchodového systému v oblasti možností předčasného odchodu do starobního důchodu, které byly akcentovány velmi nestandardním vysokoinflačním ekonomickým vývojem zejména v roce 2022. Tyto změny mají být přiměřeně restriktivní a současně omezující využívání předčasných důchodů, a to prostřednictvím snížení motivace k předčasnému odchodu do důchodu. To má rovněž výrazně snížit pravděpodobnost opakování situace, kdy je finančně výhodnější volit předčasný odchod z trhu práce, než na něm setrvat a čerpat důchod až při dosažení důchodového věku.

Další změny pak mají představovat dílčí úsporná opatření v oblasti valorizace důchodů, které mají za cíl ve střednědobém horizontu snížit výdaje na dávky důchodového pojištění. Zákonodárce deklaruje, že tyto úpravy valorizačního mechanismu jsou koncipovány jako citlivé zásahy, které zásadně neovlivní okamžitou příjmovou a sociální situaci příjemců důchodů, ale mají v delším časovém horizontu potenciál dosáhnout významnější úspory výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění.

Novela zákoníku práce

Dnem 1. 10. 2023 své účinnosti nabyl (a částečně dnem 1. 1. 2024 a 1. 1. 2029 své účinnosti nabude) zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Ve Sbírce zákonů byl publikován pod č. 281/2023 Sb.

Tato rozsáhlá a velmi očekávaná novela je projevem transpozice dvou evropských směrnic, a sice směrnice č. 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii a směrnice č. 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.

V důsledku toho se změny, jež přináší, dotýkají zejména úpravy elektronického uzavírání smluv, informačních povinností zaměstnavatele, pracovního poměru na dobu určitou, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, sjednávání kratší pracovní doby, nepřetržitého denního odpočinku, práce přesčas ve zdravotnictví, srážek z náhrady odměny, rodičovské dovolené, pracovních podmínek některých chráněných skupin zaměstnanců jako těhotných zaměstnankyň nebo zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti nebo o na péči závislé osoby, práce na dálku, doručování písemností či pokut za přestupky na úseku bezpečnosti práce.

Vedle zákoníku práce je zákonem novelizována další devítka zákonů, a sice občanský soudní řád, zákon o daních z příjmů, zákon o vojácích z povolání, krizový zákon, zákon o ochraně veřejného zdraví, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zákon o inspekci práce, zákon o státní službě a zákon o službě vojáků v záloze.