Novela zákoníku práce
Dne 1. 8. 2024 (s výjimkou některých ze svých ustanovení) své účinnosti nabyl zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byl publikován pod č. 230/2024 Sb.
Tato novela měnící zákoník práce ve čtyřech desítkách změnových bodů se dotýká například právní úpravy minimální mzdy, zaručeného platu, mzdy a příplatku za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví nebo osobního příplatku či příplatku za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví.
Vedle zákoníku práce je novelizován rovněž zákon o kolektivním vyjednávání, zákon o daních z příjmů, zákon o vysokých školách, zákon o pobytu cizinců na území České republiky, exekuční řád, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zákon o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, zákon o zaměstnanosti, zákon o inspekci práce a služební zákon.
Důvodová zpráva přibližuje, že novela je především projevem transpozice evropské směrnice 2022/2041 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii, kdy deklarovaným cílem je zejména zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy a opatření na podporu kolektivního vyjednávání.
Konkrétní změny
- valorizační mechanismus minimální mzdy (§ 111),
- pluralita při kolektivním vyjednávání (§ 24 a § 27),
- zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru,
- redukce počtu skupin v platové sféře (§ 112),
- příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví (§ 114a a § 133a),
- sjednání měsíční odměny z dohody s ohledem na příplatky (§ 138),
- rozšiřuje se výčet nároku u dodatkové dovolené (§ 215),
- ruší se povinnost zaměstnavatele sestavovat plán dovolených ( 217).
Valorizační mechanismus minimální mzdy
Novela zavádí nový výpočet minimální mzdy pomocí tzv. valorizačního mechanismu, který vychází z průměrné měsíční mzdy vynásobené koeficientem stanoveným vládou na dvouleté období. MPSV bude každoročně do konce září oznamovat výši minimální mzdy na následující rok. Na tyto změny reagují také novelizované přepisy, jako například zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, nebo zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti apod.
Pluralita při kolektivním vyjednávání
Novela řeší situaci, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací, které se v rámci vyjednávání o uzavření kolektivní smlouvy neshodnou na jejím obsahu. Nově se stanoví, že pokud se odborové organizace do 30ti dnů od zahájení jednání nedohodnou, zaměstnavatel může uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací s nejvyšším počtem členů, kteří jsou u daného zaměstnavatele zaměstnáni.
Institut zaručené mzdy a zaručeného platu
Novela ruší institut nejnižší úrovně zaručené mzdy. Naopak se zavádí institut nejnižšího platu, jehož úrovně jsou stanoveny ve 4 skupinách prací, a to v rozsahu od výše minimální mzdy až do jejího 1,6násobku. Přesné rozdělení stanoví vláda svým nařízením, a to primárně podle požadovaného vzdělání.
Sjednání měsíční odměny z dohody s ohledem na příplatky
Nově lze sjednat odměnu z DPP/DPČ s přihlédnutím:
- k případné noční práci,
- k práci ve ztíženém pracovním prostředí,
- k práci v sobotu a v neděli.
Čerpání dovolené bez písemného rozvrhu
Ze zákona vypadla povinnost zaměsnavatele sestavovat na začátku roku písemný rozvrh čerpání dovolené. Zaměstnavatel ale bude mít nadále možnost postupovat tímto způsobem.
V souvislosti s dovolenou však zaměstnavatelům i nadále zůstává povinnost oznámit zaměstnanci její čerpání alespoň ve 14denním předstihu, ledaže by byla se zaměstnancem sjednána kratší doba. Stejně tomu bude i v případě ostatních zákonem stanovených principů čerpání dovolené, které rovněž zůstaly neměnné.
S účinností od 1.1.2025
Rozvrhování pracovní doby zaměstnancem (§ 87a, § 199 odst. 2 a § 317 ZP)
Nově bude s účinností od 1. 1. 2025 zavedena možnost, aby si zaměstnanci v určitých případech sami rozvrhovali pracovní dobu.
Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec za sjednaných podmínek bude sám rozvrhovat pracovní dobu do směn.
Dohodu lze sjednat jak se zaměstnanci v pracovním poměru, tak i se zaměstnanci konajícími práce mimo pracovní poměr (DPP či DPČ).
Závazek z dohody lze rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej lze písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, přičemž i zde platí, že zaměstnavatel se zaměstnancem si mohou v dohodě sjednat odlišnou délku výpovědní doby, která však musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance.
Dle přechodných ustanovení platí, že dohodl-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem podle § 317 odst. 4 ZP účinném do 31. 12. 2024, že pro něj bude konat práci na dálku v pracovní době, kterou si za sjednaných podmínek sám rozvrhuje, řídí se tento právní vztah do 31. 12. 2025 tímto ustanovením (ledaže se smluvní strany dohodnou na tom, že se postupuje podle nového § 87a ZP). Od 1. 1. 2026 se právní vztahy již řídí pouze novým ustanovením § 87a ZP.
Na tyto změny reaguje také novelizace zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.
Změny u DPP od 1. 7. 2024
Změny jsou časově rozděleny do dvou fází:
- Tzv. „registrační a ohlašovací“ fáze od července 2024. Nová právní úprava zavádí evidenci všech DPP a měsíční hlášení příjmů z těchto dohod.
- Od ledna 2025 fáze sjednocení úpravy DPP s úpravou běžných pracovních poměrů/dohod pracovní činnosti (DPČ) a zavedení režimu tzv. oznámené dohody.
Konkrétně:
Od 1. 7. 2024 máte povinnost registrace všech dosud nepojištěných DPP.
Od 1. 8. 2024 zasíláte pravidelně hlášení o příjmech všech jednotlivých zaměstnanců na DPP. Hlášení je povinně elektronické, a to prostřednictvím vašeho mzdového a personálního SW nebo elektronického formuláře na ePortálu ČSSZ: Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce (ePortal.CSSZ.cz). Všeobecné zásady pro vyplnění formuláře najdete na webu ČSSZ: Všeobecné zásady pro vyplňování tiskopisu „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“ platné od 1. července 2024″.
Do konce roku 2024 nadále platí, že zaměstnanci pracující na základě DPP jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění pouze v těch kalendářních měsících, kdy jejich započitatelný příjem přesáhl 10 000 Kč.
Od 1. 1. 2025 budete mít možnost uplatnit režim tzv. oznámené dohody, při kterém lze využívat u DPP vyšší limit pro účast na pojištění a placení pojistného. Jinak budou pro DPP platit obdobné podmínky jako pro pracovní poměry či dohody o pracovní činnosti.
Novela nařízení o výši sazeb mýtného a slevy na mýtném
Dne 1. 7. 2024 své účinnosti nabylo nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši sazeb mýtného a slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo publikováno pod č. 184/2024 Sb.
Ministerstvo dopravy, které pro vládu návrh této novely o čtveřici změnových bodů připravilo, stručně přibližuje, že byla přijata za účelem vymezení způsobu stanovení výše odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného.
Důvodová zpráva pak blíže popisuje, že jde o projev provedení nového zmocnění v § 46 odst. 1 ve spojení s § 22c odst. 8 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, přičemž do vnitrostátního právního řádu jsou tímto prováděny rovněž požadavky vyplývající z čl. 7 evropské směrnice 2019/520 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii.
K evropské službě elektronického mýtného vysvětluje, že jde o soubor činností a služeb, které umožňují snadnou propojitelnost systémů elektronického mýtného v alespoň 4 členských státech Evropské unie a nepřetržité užívání zpoplatněných pozemních komunikací silničním vozidlem ve všech systémech elektronického mýtného v těchto státech. K užívání pozemních komunikací v těchto státech pak postačí jediné elektronické zařízení, a to bez nutnosti přizpůsobovat jeho nastavení jednotlivým systémům elektronického mýtného. Podmínkou je přitom souhrnná úhrada mýtného osobě, která poskytuje evropskou službu elektronického mýtného a elektronické zařízení vydala. Touto osobou je poskytovatel evropské služby elektronického mýtného.
