Výše minimální mzdy, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, odměna za čekání mezi spoji od ledna 2026
Minimální mzda pro rok 2026 pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 22.400,- Kč (Sdělení MPSV č. 356/2025 Sb.).
Hodinová minimální mzda pro rok 2026 činí 134,40 Kč.
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí dle § 117 odst. 2 ZP minimálně 10 % minimální mzdy, tj. od ledna 2026 nejméně 13,44 Kč za hodinu, resp. nejméně 2.240 Kč za měsíc při 40hodinové stanovené týdenní pracovní době.
Odměna za čekání mezi spoji dle § 9a NV 589/2006 Sb. činí minimálně 1,25násobek minimální mzdy, tj. od ledna 2026 nejméně 168,- Kč za každou celou hodinu doby čekání mezi spoji.
Nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima
Dne 1. 10. 2025 své účinnosti nabylo nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo publikováno pod č. 361/2025 Sb.
Vláda jím v intencích § 9 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, stanovuje, že částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 4.860,- Kč. Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 4.470,- Kč, částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, pak činí měsíčně 4.040,- Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem, 3.490,- Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, 3.050,- Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku a 2.480,- Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku. Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 3.130,- Kč.
Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochranu v oblasti bydlení řeší v přechodném období v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.
Od 1. října 2025 ji řeší dávka státní sociální pomoci, a to složkou na bydlení.
Důvodová zpráva popisuje, že institut životního minima a existenčního minima je využíván zejména jako kritérium, ze kterého se vychází při stanovení nároku na příslušné sociální dávky, případně při výpočtu jejich výše, uplatňuje se však také například při stanovení výše nezabavitelné částky u exekucí a v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, ale i v řadě dalších situací. Vzhledem k jeho významu v systémech sociální ochrany by částky životního a existenčního minima měly být upravovány v souladu s vývojem příslušných spotřebitelských cen tak, aby jejich výše odpovídala nezbytným nákladům na výživu a ostatní základní osobní potřeby.
Své účinnosti nařízení pozbyde uplynutím dne 30. 4. 2026.*
*Cílem přijatého nařízení vlády je na základě § 9 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, k 1. říjnu 2025 částky životního a existenčního minima zachovat na současně platné úrovni až do 1. května 2026, tzn. do dne nabytí účinnosti zákona č. 152/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci, jenž zvyšuje částky životního minima pro některé osoby v domácnosti.
Sdělení o výši redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu v nemocenském pojištění
Dne 10. 10. 2025 bylo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv publikováno pod č. 397/2025 Sb. sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2026.
Sdělení o výši redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu v nemocenském pojištění
Dne 10. 10. 2025 bylo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv publikováno pod č. 397/2025 Sb. sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2026.
Ministerstvo práce a sociálních věcí tímto sdělením vydávaným každoročně dle § 22 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyhlásilo, že v roce 2026 bude činit výše:
1.redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu 1.633,- Kč,
2.redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu 2.449,- Kč,
3.redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu 4.897,- Kč.
Sdělení MPSV o výši částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění
Dne 10. 10. 2025 bylo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv publikováno pod č. 396/2025 Sb. sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění.
Ministerstvo práce a sociálních věcí jím v intencích § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyhlašuje, že od 1. 1. 2026 výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění činí 12.000,- Kč.
Zmíněný § 7a odst. 1 zákona o nemocenském pojištění přitom uvádí, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce ve výši aspoň 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. Přesnou výši této částky vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením, přičemž pro rok 2026 je tímto sdělením právě to publikované pod č. 396/2025 Sb.
V Praze, dne 17. 10. 2025
Zpracovala: Mgr. Kamila Pavelková, právní odd.
zdroj: právní prostor, MPSV, ÚP